Popisek: Omyly a vítězství Margaret Thatcherové
|
Autor: Žertovná koláž Ondřej Höppner
Tragické omyly a velká vítězství Margaret Thatcherové
Lukáš Petřík Zemřela velká politička, která si tvrdě stála za svými názory. Některé byly správné, jiné bohužel fatálně mylné.
Na počátku nerozpoznala hrozbu EU
Thatcherová podporovala vstup Velké Británie do Evropského hospodářského společenství (EHS) s vizí, že půjde o zónu volného obchodu s liberálními pravidly, která pomohou rozhýbat britský polostátní průmysl ovládaný odbory. Fatálně se mýlila právě v tom, že EHS bude liberální zónou volného obchodu, nikoli socialistickým superstátem, ke kterému měl tento projekt od počátku namířeno.
Již tehdy její konzervativní kolega Enoch Powell, který se rovněž proslavil svým prorockým varováním před masovou imigrací a multikulturalismem, upozorňoval, že vstup do EHS znamená vstup do rodícího se superstátu. Evropská společenství byla od svého prvopočátku dimenzována jako základ pro stále těsnější unii a nebylo pochyb, že cílovým záměrem otců zakladatelů byla evropská federace.
Premiérka Thatcherová se mýlila i v tom, že podpořila vznik Jednotného evropského aktu, který dále pod záminkou budování jednotného trhu nabourával národní suverenitu evropských států a byl předstupněm Maastrichtské smlouvy, proti které ovšem již Železná lady ostře vystoupila.
Příliš pozdě. Euroexpres se rozjel a sama premiérka nakonec skončila pod jeho koly, smetena zradou eurofilních členů britské Konzervativní strany. Proto oceňuji, že ve své knize Umění vládnout svou chybu přiznala s vysvětlením, že byla tehdy naivní a že Enoch Powell měl od počátku pravdu.
Thatcherismus selhal v obraně morálních hodnot
Margaret Thatcherová nemůže být vzorem pro opravdového konzervativce například v tom, že víceméně tolerovala provádění potratů a nevystupovala proti nim. Dokonce sama hlasovala pro zákon, který umožnil provedení potratu, pokud matka nebyla schopna vychovávat dítě, což je mírně řečeno dosti vágní kritérium. Hlasovala rovněž pro dekriminalizaci homosexuálních styků, i když vystupovala proti zrovnoprávnění homosexuálních párů s tradiční rodinou.
Obecně řečeno – obhajobu tradičních křesťanských hodnot obětovala na oltář volnému globálnímu trhu. Opominula kulturní válku o duši národa a Západu, jak ji popsal Pat Buchanan v knize Smrt západu.
Marxisté globální kapitalismus milují
Za velmi výstižné mám hodnocením britského konzervativního euroskeptika a tradičního katolíka Johna Laughlanda: „Když byla Margaret Thatcherová u moci, byl jsem thatcheristou. Pamatuji si, jak byla naše země v sedmdesátých letech v chaosu a jak nás z něho vyvedla. Ale jako historik a jako kritik musím říci, že její dědictví je negativní. Je tomu tak proto, že – nepochybně omylem – propagovala liberální volnotržní ideologii, která byla unesena silami kosmopolitismu a postnacionalismu.“
J. Laughland upozorňuje také na to, že liberalismus a kapitalismus globálního volného trhu podle marxistů rozbíjí tradiční struktury národa, rodiny a náboženství. Marxisté proto berou globální kapitalismus jako pozitivní předstupeň před světovou revolucí.
Laughland a řada konzervativců typu de Maistra, Chateaubrianda, nebo dnes Rogera Scrutona či Pata Buchanana a další mínili, že v tom mají marxisté pravdu. Proto byli a jsou mnozí konzervativci odpůrci kapitalismu volného trhu. Tvrdí, že pokud volný trh a kapitalismus struktury národa, náboženství a rodiny rozbíjejí, měl by být každý konzervativec proti.
A konečně: ačkoli Margaret Thatcherovou nelze zjednodušeně označit za neokonzervativní političku, měla několik neokonzervativních „úletů“. Mezi ně patří nepochybně také podpora agrese USA a NATO proti Srbsku či její silná podpora státu Izrael.
Vlastenectví a osobní odpovědnost
Současně platí, že M. Thatcherová byla nepochybně velkou vlastenkou a britskou nacionalistkou, které se podařilo, hlavně díky vítězství ve válce o Falklandy, vzkřísit britský patriotismus a národní hrdost. Rovněž je třeba zmínit její velký vliv na skončení studené války, i když, jak víme, její konec přinesl jen dočasné obrození svobod a od marxismu dnes nyní směřujeme k neomarxismu.
Podnikla rovněž obrovskou ofenzivu proti diktatuře NGOs – konkrétně proti odborům, které dokázaly prakticky ochromit chod Velké Británie. Podpořila kulturu podnikání, osobní odpovědnost a deregulovala ekonomiku svázanou socialistickými nařízeními.
Distributismus ála Thatcherová
Pravý konzervativec musí také ocenit její politiku vlastnické demokracie a lidového kapitalismu, která se v lecčems přibližuje ideji distributismu Hilaire Belloca: Tedy aby občané byli co nejméně závislí na státu – ale i na velkokapitálu a nadnárodních korporacích – a nad vodou je drželo jejich vlastní soukromé vlastnictví.
Lidový kapitalismus znamenal privatizaci státních podniků do rukou občanů a pokud je občan spoluvlastníkem - akcionářem nějakého podniku, bude těžko podporovat stávky a vysoké zdanění firem. Stejně tak vlastnická demokracie měla přinést vlastnictví bytů do soukromých rukou dle hesla můj dům – můj Hrad.
Modleme se za spásu její nesmrtelné duše
Prostě a stručně řečeno Margaret Thatcherová byla velká žena a velká politička, ale tak jako každý z nás byla omylná. Po mém soudu především v tom, že se více věnovala liberální obraně svobodného trhu, než obraně národní suverenity, rodiny a křesťanských hodnot. I když netvrdím, že konzervativní hodnoty odmítala.
Jako křesťan a katolík mám tedy jedinou možnou poslední větu k tomuto pozoruhodnému životu, který se právě uzavřel: Modleme se za spásu její nesmrtelné duše.
Tagy článku