Krev a uřezané hlavy žalují: Paříž, Nice, Lyon, teď Vídeň. Kde udeří muslimové zítra? Přihlásí se vítači k těmto zločinům? Schwarzenberg si to dobře načasoval. Kdo k nám chce dovézt vraždící stvůry?
Pavel Kopecký konstatuje nenáhodnost seriálu podzimních vražd džihádistů v Evropě a ptá se, zda se někdy dočkáme pokání multikulturalistů
Podzimní ofenzíva muslimských komand proti oslabené Evropě pokračovala na Dušičky ve Vídni. Obětí útoků jsou zatím dva muži a dvě ženy. Více jak patnáct lidí je zraněných po střelbě z automatických zbraní. Zemřel i útočník, kterého policie zastřelila. Útok islamistů probíhal koordinovaně na šesti místech v centru rakouské metropole poblíž katedrály svatého Štěpána.
Už o víkendu bylo ve Vídni rušno, islamistické bojůvky si vybraly za svůj cíl kostel svatého Antonína. Jejich bandy vnikly do chrámu a za „identifikačních“ výkřiků Alláhu Akbar! začaly ničit interiér a napadat přítomné věřící.
Krvavá série
Tento víkendový pogrom na křesťany byl, jak se ukázalo, teprve předehrou k pondělnímu vraždění. Předcházelo mu muslimské běsnění ve Francii.
Nejprve byl v polovině října bestiálním způsobem zavražděn na předměstí Paříže francouzský učitel, kterému islamista uřízl hlavu - a potom přišla poprava tří katolíků v Nice.
Migrant z Tunisu vstoupil do katedrály Notre-Dame v Nice s kinžálem, podřízl hrdlo kostelníkovi a uřízl hlavu jedné z věřících. Zvraždil ještě další ženu a několik lidí zranil. Podobná akce proběhla několik hodin poté také v Avignonu, kde se muslimskému vrahovi nepodařilo pobodat lidi před kostelem, neboť ho policie včas zastřelila. Naopak tři dny poté byl těžce zraněn pravoslavný kněz v Lyonu, kterého zasáhly výstřely jiného muslimského imigranta. Mnoho menších útoků, které se na evropskou společnost každý den valí, média už ani nereflektují, pokud při nich nepřijde někdo o život. Nebo se dozvíme, že nešlo o teror, ale čin duševně nemocného (přičemž se tím nemíní, že islám je duševní choroba).
Ze všech evropských států přicházejí zprávy o vzrůstajícím násilí proti původnímu bílému obyvatelstvu se zvláštním zaměřením na křesťany. Je zřejmé, že v rámci oslabení Evropy, která prožívá druhou vlnu koronahysterie, kdy jsou oslabeny mnohé funkce státu, se invazní armády uvnitř kontinentu daly do práce. Migrační tsunami, jíž mnoho politiků a levičáckých radikálů s radostí otevřelo brány Evropy a smrtící multikulturní ideologií připravili půdu i k dnešním masakrům, se od počátku hlásí ke skutečnému záměru invaze - který je historicky stále stejný: vést dobyvačnou válku o Evropu.
Čtěte ZDE: Kousek za Mikulovem: Cizí války v ulicích Vídně. Berou si imigranti Turecko do Podunají? Antifa už neví, čí je. Zachrání Kurz Rakousko? Politici chápou jen opatrně. Je každá metropole rudá?
Viníci
Globalisté, kteří považují migrační vlnu za jeden z nástrojů výměny evropského bílého obyvatelstva, použili všech pák, aby tuto katastrofu učinili realitou. V dojemné shodě vítala migranty také téměř všechna média hlavního proudu, intelektuální elity, pirátští mládežníci, multikulturní neziskovky stejně jako zbabělí či prodejní politici.
Ti všichni dnes sklízejí dračí setbu, kterou zaseli. Na jejich hlavy stéká krev stále většího zástupu nevinných obětí. Na čelném místě pochopitelně Angela Merkelová, která globalistické zadání výroby "euro-negroidní rasy" podle Kalergiho (je nositelkou Ceny s jeho jménem) vskutku zvládla jako pravý Stachanovec (jehož jako mladá svazačka jistě obdivovala). Ale spolu s ní všichni Macronové, Hollandové a celá bruselská banda, jež pracovala, seč jí síly stačily, na prolomení hradeb, které naši předci v krvavých bojích proti rozpínavému islámu za nezměrných obětí uhájili.
Jen měsíc poté, co jsme si letos 12. září připomněli 337 let od vítězství nad mohamedány u Vídně, přichází další migrantská ofenzíva a řetěz vraždění. Připomíná, jak osudové bylo rozhodnutí otevřít muslimským migrantům brány Evropy. V době obléhání Vídně byl za tento vlastizrádný čin jen jediný trest. Multikulturalismus, jeden ze základních kánonů liberálně demokratické diktatury, vyřadil u velké části občanů především západních států základní instinkty jako je pud sebezáchovy. Proto jsou znovu a znovu ochotni volit politické darebáky, jež mainstreamová média vydávají za vzor ctnosti a humanismu.
Čtěte ZDE: Boj o hodnoty včera a dnes: U Vídně jsme na čas slavně zvítězili. Řádění Turků na Moravě a zánik na dosah. Dnešní nepřítel je silnější. Jak jedině zvítězit? Mediální diktatura. Máme mocnou spojenkyni
Pro a proti
Především díky odporu Orbánova Maďarska a Kaczynského Polska jsme byli toho, co dnes v podstatě denně zažívá západní Evropa, dosud (až na výjimky) ušetřeni. Postoj prezidenta Zemana a premiéra Babiše, kteří se proti migračnímu šílenství rovněž postavili, vedl k hysterii domácích kolaborantů, kteří ve spolupráci s Evropskou unií usilovali o prolomení našich českých hradeb a vpuštění migračních hord na naše území.
Na čele s Piráty, kteří si ze snahy otevřít takzvaným uprchlíkům naše hranice udělali stěžejní část svého multikulturního volebního programu - a jejich předseda Bartoš nechyběl ani na neziskovkami organizovaných nátlakových akcích na podporu imigrace. Zdatně jim v tom sekundoval celý demoblok (ODS, TOP 09, STAN a lidovci). Typická je v tomto směru europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU), která si z podpory migrace udělala dokonce předvolební tahák ve stylu jezinek: „Jen pár nebohých (dvacetiletých) dětí sem vezmeme...“
O akademické a kulturní frontě "elitě" ani nemluvě. Všechny ty petice na podporu migrantů od vědců i komediantů máme všichni v živé paměti. Každý, kdo tyto vlastizrádné pamflety podepsal, by se dnes, když ve svém nejbližším okolí sklízíme další krvavé multikulturní plody jejich bruselské servility, k nim měl hrdě přihlásit. Že těchto 10.000 kolaborantů se dnes za svůj podpis zřejmě stydí, svědčí i fakt, že seznam signatářů není na stránkách petice již dostupný.
Uvědomují si vůbec, že i na jejich konto jdou hrůzné vraždy, které opět otřásají Evropou? Všichni určitě nejsou stejní cynici jako Karel Schwarzenberg (TOP 09). Ten před pár dny v rakouském tisku spílal vládám V4 za málo „solidární“ migrantskou politiku, vybízel k hospodářským sankcím proti jejich státům a chválil svou rakouskou vlast za otevření bran islamistům. Od Rakušana (se švýcarským pasem), kterého česká média před lety bezmála dotlačila na Pražský hrad (ale protože dnes již nemá politické ambice, tak ho už nebaví předstírat loajalitu České republice), to bylo lze očekávat. Všichni ale snad nejsou tak zcela bez svědomí jako on.
Dočkáme se alespoň od některých „petentů“, kteří nyní skrývají svá jména, veřejného pokání?
Tagy článku